wz
ZÁKLADNÍ INFORMACE CO POTŘEBUJETE K SLEDOVÁNÍ BOUŘÍ A NEBEZPEČNÝCH METEOROLOGICKÝCH JEVŮ

UPOZORNENI JDE O "DEMO VERZI" ZATÍM BEZ KOREKTURY!!!!
(M.Roháček 2016)

ÚVOD:

Jmenuji se Miloslav Roháček a bouřkám, lovu bouřek jejich studiu fotografování se věnuji už od roku 2008 a troufám si tvrdit, že za tu dobu jsem viděl už možná stovky, situaci ba možná až atakující číslo 500 a výše. Jelikož nejsem zaměřen jen výhradně na bouřkové jevy, konkrétně na jevy tzv. konvektivního charakteru, což je taková ta vysoká bublající oblačnost. Sleduji tyto jevy po celý rok, prakticky nonstop, věnuji se jejich předpovídání a po většinu svého času se věnuji i studiu nových informací, protože meteorologie je velice obsáhlý obor a zvláště nauka o bouřkách je jedna, ba možná ta nejsložitější oblast celé meteorologie, takže je stále co se doučovat chápat, přmýšlet a zjištovat. Nejvíce znalostí a zkušeností s bouřkami jsem ale nasbíral právě v terénu a o tom je celý tento článek který vás doufám bude bavit a přinese vám i nějaké poučení, případně pomůže vám naprostým začátečníkům, kteří se teprve chystáte, zvažujete, že by jste chtěli také bouřky pozorovat. Kdo z vás se na tuto cestu vydá čeká vás pouť a střetnutí s živly přírody. Ocitnete se dříve či později v nebezpečných situacích, ale odměnou vám ve výsledku budou nádherné scenerie, fotografie, poučení a dokocne ti z vás, kteří třeba budou chtít se ponořit do problematiky tak jako já, sáhnou po nějaké odporné publikaci a začnou si své znalosti ještě více rozšiřovat a třeba nakonec se z vašeho koníčku jednou stane zaměstnání...nikdy neříkej nikdy. Není vhodné lov bouřek brát jako soutěž o lepší fotografii, je nutné mít zdraví rozum, pud sebezáchovy a hlavně brát celou situaci vážně, protože některé případy pokud jsou včas zaznamenány mohou ve výsledku skutečně pomoci pochopit k čemu přesně například ve vaší oblasti došlo, proto je VČASNÁ a dobrá fotodokumentace, případně videozáznam tak moc důležitý.

Proto jsem se rozhodl, že je na čase svoje vědomosti, ale hlavně zkušenosti z terénu předat dál, dalším lidem, protože vím jak moc je těžké zezačátku se vyznat v tom nepřeberném množství možností jak může ten či jiný jev na obloze vypadat a jak poznat, kdy se objeví, aby ho člověk včas zachytil, dle mého názoru takové věci zde v ČR chybí, protože jsem si povšiml, že poměrně hodně lidí se o počasí zajímá a pokouší se fotit různé jevy, ale dopouští se během toho mnoha zbytečných chyb. Je logické, že vaši známí a přátelé, kteří třeba o počasí nevědí skoro nic, tak jako možná i vy kdo teprve začínáte, vám pochválí fotografie at vyfotíte cokoliv... Ale pokud skutečně chcete jít dál, nahédnout za oponu, tak věřte že k tomu skutečně nestačí se vykouknout z okna až ve chvíli, kdy slyšíte blízké údery blesků, vyfotit si kaluže vody a odcházející temný mrak. Pokud skutečně máte zájem NĚCO VIDĚT...A když říkám něco vidět tak tím myslím, skutečně něco pořádného. Tak věřte, že pokud se budete řídit tímto návodem, dříve nebo později tím rozhodně zvýšíte svoje šance na zachycení něčeho opravdu hodnotného, co třeba budete moci poskytnout oficiálním institucím a stát se součástí strojku, který pokud by se zapojilo více lidí z široké veřejnosti, více lidí mělo lepší představu o tom jak se takové jevy fotí, co je důležité vědět, tak by to ve výsledku mohlo posunout celý tento obor i případné předcházení budoucím škodám. Počasí nemůžeme ovládat, ale můžeme se mu snažit porozumět.

Chcete porozumět počasí? Bouřím? Chcete šokovat svoje známé, získávat obdivovatelky/obdivovatele a zažít něco netypického? Ale nevěděli jste jak se v tom chaosu a divných barvách na radaru a jaktože ta bouřka šla k nám a pak se uhnula, točila se tady apod fámy, které vznikají jen z nedostatečné informovanosti veřejnosti, případně někdy prozměnu až přehnané mistifikaci ze strany bulvárních medií? Tak pak pokračujte ve čtení a věřte, že nečtete žádný bulvární plátek, ani osekanou pravdu, budete číst zkušenosti, které jsem nasbíral já osobně za léta v terénu a kdo pochybuje nechť si projde mou fotogalerii v sekci-fotogalerie a mylsím si že fotografie budou mluvit sami za sebe. To není vychloubání tím vám chci doložit, že informace a zkušenosti která vám předávám, takže vám je předávám po skutečně letech strávených venku v jádrech silných bouřek a nebezpečných situací a jsou to zkušenosti ověřené časem. Vy sami pokud budete lovit bouřky, můžete ve svém regionu po letech získat trochu jiné zkušenosti, jelikož bouřky se chovaní trochu jinak tu a trochu jinak tam, ale informace zde předložené jsou více méně platné ve většině standartních bouřkových situacích a rozhodně vám ve sta procentech nezaručí obrovská fotogenická děsivá bouřková monstra jakz amerických katastrofických filmů, ale rozhodně zvýší váš přehled a tím i šanci na jejich včasné zachycení, případně alespon ochranu majetku, včasné úschovy věcí ochrany plodů, rostlin apod. Doufám, že si skutečně po dočtení odnesete něco co už ve vás zůstane a pomůže vám na této divoké ale krásné cestě.

M.Roháček


Ještě než přejdeme k samotnému popisu bouřek a všech základních jevů s nimi spojených, jak je zaznamenávat a porozumět jim, řekneme si základní bezpečností body, kterými by jste se měli řídit při všech vybraných přírodních katastrofách. Zde zminuji i nebouřkové jevy, ale text níže se již zabývá pouze bouřkovou činnosti.
PŘI SLEDOVÁNÍ BOUŘEK,NEBEZPEČNÝCH METEOROLOGICKÝCH JEVŮ VŽDY DBEJTE HLAVNĚ NA SVOU VLASTNÍ BEZPEČNOST!

ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ BODY PRO VĚTŠINU NEBEZPEČNÝCH ŽIVELNÝCH KATASTROF (NEJEN BOUŘEK):
1) Za bouřky se nepřibližujte k elektrickým zařízením.Můžete tak zvyšovat pravděpodobnost zásahu bleskem! Nepoužívejte žádné kovové tyče, selfie tyče apod kovové předměty, které by mohly opět zvýšit riziko zásahu bleskem. Vyhýbejte se zcela otevřeným místům-polím, loukám. Ano nejlepší místo na focení bouřek jsou právě roviny, pole to je pravda, na druhou stranu jsou tato místa nebezpečná, proto se vyhýbejte sledování ve zcela otevřeném terénu! Nejbezpečnější je sledovat bouřku z vozidla.Můžete použít počítání, pokud se hrom ozve do 30 sekund po blesku, bouřka se už nachází v nebezpečné zoně a hrozí zásah bleskem, kde vyšší pravděpodobnost zásahu je právě PŘED příchodem bouřky případně při odcházení.

2) Pokud sledujete bouřku či vás zastihne ve zcela otevřeném terénu a vy víte, že již nestihnete stanoviště opustit, vhledejte jakékoliv níže položené místo.Dolíček, kde se pokusíte bouřku přečkat. Pokud jedinou cestou pro únik před deštěm je například-přeběhnout rozsáhlý otevřený prostor, je takový únik jen na vlastní nebezpečí!

3) Vyhýbejte se velkým stromům a to nejenom kvůli bleskům, ale při bouřce mohou nárazy větru strom porazit. Stejně tak pokud jedete vozidlem tak alej stromů není dobré místo pro zastavení a přečkání bouřky! Vítr vás může v jistých situacích i porazit. To se mi také stalo při hledání úkrytu před přicházejícím tzv. downburstem. Nárazy na čele bouřky mohou i v našich podmínkách při některých situacích přesáhnout 120 km/h. V takové rychlosti mohou drobnější lidé či při strátě balancu být sraženi na zem. Opět je zde nebezpečí, že s větrem přijdou letící předměty. Spadlé tašky z domů atd..

4) Při případném pozorování tornáda se můžete pokusit tereticky tornádu uniknout vozidlem, ale tornáda někdy velice nečekaně mohou měnit směr, s tím počítejte i vy co jedzíte na dovolené například do USA a setkali by jste se tam s tornádem. Už mnoho řidičů zahynulo když se před tornádem schovalo pod mostní konstrukci či se pokusili o únik a naopak se dostali přímo do cesty tornádu. "Běžná Evropská Tornáda" VĚTŠINOU nepřesahují sílu F2. Ale už i tornádo F0 vás může zabít, pokud jste bez auta v terénu, počítejte totiž s tím, že tornádo odhazuje předměty (tzv. projektily) velkou rychlostí a ty mohou být nebezpečné i když za běžných okolností by vám neublížily (např. zrnka rýže, stébla trávy apod). I v Čr při stekání se silnějším tornádem >F2 platí stejný postup jako v USA, vyhledat úkryt-sklep, bunkr apod. V budově u nosné stěny, místnost krytá jinými místnostmi. Pouhé stání u nosné zdi by vám nepomohlo.

5) Při silném krupobití >4 cm (většinou v ČR nepřesahují BĚŽNĚ velikost 3 cm) si krýt hlavně oči, hlavu, taškou, mikinou prostě čímkoliv co bude po ruce. Dejte si POZOR NA NEHTY!!! Může vás to zcela vyřadit z provozu, pokud vás kroupa zasáhne do oblasti nehtů! Takže si dejte pozor při krytí hlavy, tak aby jste předmět drželi tak, aby nehty nemohly být zasaženy krupobitím. Mě samotnému se to stalo a nebyl jsem po dobu tak 20 sekund kvůli bolesti schopen se krýt proti krupobití! Ve vozidle by za běžné situace mělo přední sklo vydržet i náraz 4 cm kroup-tedy propraskat může, ale nemělo by se prolomit. Ale i tak si dávejte pozor při krupobití na tříštění oken v autě, i v domech.

6) Při zimním pozorování či pokud vás zastihne zimní bouře je nutné co nejrychleji vyhledat přístřešek. Jelikož při vyšších nárazech větru hrozí omrzliny ještě rychleji, jelikož vítr snižuje pocitovou teplotu na opravdu nesnesitelné hodnoty, kdy i teplota -5 může při silném větru působit na tělo jako kdyby bylo -20...Opět se vyhýbejte stromům, mohou padat pod nánosy sněhu-větve, špičky stromů, či stromy celé.

7) Na moři, bude většinou vyvěšena červená vlajka, která vás varuje před příchodem bouře, silného větru za žádných okolností do moře nevstupujte. Bouře na pobřeží, či otevřeném oceánu mohou být ty nejsilnější s jakými se můžete na planetě setkat.


8) Pokud jste na dovolené v pouštních oblastech můžete se setkat s písečnou bouří, tam si hlavně kryjte obličej, oči. S látky si vytvořte dýchací masku, kterou si kryjte obličej. Pokud máte vodu, je dobré šátek, oděv namočit, polít vodou. Lépe pak zachytává drobný prach, který by se mohl jinak dostat do plic a způsobit záněty a vleklá onemocnění. S písečnými bouřemi, se můžete setkat na dovolené na Blízkém Východě, Africe, Asii ale i v USA. Například v okolí Phoenixu, nebo také v Australii.

9) Pokud jste na dovolené u moře, zemětřesení je vždy varovným signálem. Sledujte mořskou hladinu, pokud dojde k ústupu moře, očekávejte velkou vodu. Všechny věci nechte na místě na nic nečekejte, máte možná jen několik málo minut, desítek minut na únik. Unikněte do vnitrozemí, vyhledejte vysoko položená místa, v nejhorším případě vylezte na silný vysoký strom, který by mohl nápor vody ustát.Nenechte se zmást, přicházející vlna může na dálku působit jako poměrně nízká, popř. na otevřeném moři nebývá vyšší než 3 m. Kdežo jakmile dorazí na pobřeží může mít i desítky metrů. Většinou chodí ve vlnách, kdy první vlna může vypadat "neviněji" takže lidé si myslí, že už další nedorazí, ale přitom je na cestě ta skutečně ničivá. Tsunami je současně s hurikánem jedena z nejhorších přírodních katastrof se kterými se můžete u oceánu setkat.


BOUŘKY

Již celá staletí se lidí snažili pochopit fungování počasí, kdysi si vykládaly nebezpečné doprovodné jevy a následky nebezpečných meteorologických jevů jako působení Bohů, nosily dary svému Božstvu aby si ho tím usmířili a ochránili tak svou úrodu. Blesky metal Zeus, rozbouřené moře měl na starosti Poseidon. V Evropě to byl Perun, Thor. Jmen měli mnoho a jsou důkazem, že bouře fascinovali lidi již od pradávna, vyvolávaly strach, ale i úctu a obdiv.

V dnešní době už samozřejmě máme mnohem lepší představu o fungování těchto jevů jejich fyzikální podstaty a dokonce už umíme celkem dobře většinu jevů předpovědět za pomoci předpovědních výpočetních modelů, ale i v dnešní době se stále setkáváme se situacemi, které jsou nad síly všech výpočetních modelů či lidí snažících se vytvářet profesionální předpovědi a dochází k nečekaně silným bouřím, nepředvídatelným bleskovým povodním, tornádům, krupobitím. Tyto případy jsou důkazem jak málo vlastně ještě víme o silách přírody. Počasí je soubor tolika proměnných a variací, je tedy prakticky jisté, že nikdy nebudeme schopni se 100% jistotou přesně vědět kdy a kde se objeví nějaký nebezpečný meteorologický jev.

Pokud máte bouřky rádi a chtěli by jste se více zajímat o tento přírodní fenomén, ba dokonce by jste chtěli začít bouřky fotit musíte si na začátku uvědomit některé základní věci, které možná nemusí být na první pohled patrné a právě proto jsem se rozhodl sepsat tento článek, jelikož se mi zdá, že v Evropě, České Republice, chybí vlastně základní přehled o tom jakže to tady vlastně s těmi bouřkami je...Mě je 26 a když si zavzpomínám na hodiny zeměpisu tak jsme se o počasí vlastně nikdy nedozvěděli vůbec nic.. A to nás počasí obklopuje a ovlivnuje celý život a přitom 98% běžných lidí a možná i čtenářů tohoto článku vlastně nemají ani ponětí co a jak mají dělat. Obdivujete fotografie lidí z různých meteorologických spolků, viděli jste napínavé dechberoucí záběry amerických lovců tornád, stromchaserů a pak když jde bouřka, vyrazíte, případně natáčíte alespon z oken s cílem "vyfotit si bouřku", pak dáte fotografie na internet a nakonec zjistíte, že to stejně nevypadá tak jako fotografie od "profesionálů"...Jaktože oni mají na těch fotkách takové divné mraky, co to je jaktože tady jsou ty bouřky vesměs jen zašedlé nefotogenické šumící stěny vody co práskají blesky?? Nakonec dojdete do bodu kdy se sledování bouřek smrskne na focení blesků...A ted jsme v bodě velkého zlomu, kdy možná vyslovím něco pro běžné lidi nečekaného...Sledování bouřek, vlastně není o focení blesků...ano a je to venku...Lovci bouřek-stormchaseři NEJSOU LOVCI BLESKŮ!.

Blesky: Miloslav Roháček

Blesky jsou úžasný, fotogenický ale zároven extrémně nebezpečný atmosférický fenomén. Říká nám toho o povaze bouřky také relativně hodně, zejména zda je vyšší četnost např. mezimračných blesků (CC-Cloud co cloud) a nebo kdy naopak převažují blesky do země (C-G-Cloud to ground). Ale ve výsledku nám o povaze typu bouře toho mnohé neřeknou..

O povaze bouře nám sice natáčení jejího nástupu-tedy deště, krup řekně někdy celkem dost, ale aby jste se stali skutečnými lovci bouřek, pozorovateli tak nestačí jen "tupě" natáčet déšť. Platí jedno základní pravidlo, které si musíte zapsat za uši. Bouře jakékoliv povahy se NELIŠÍ ve chvíli kdy už ji máte prakticky nad sebou, nad místem pozorování, kor, když už jste přímo v jádru. Dosti často, když někoho jsem požádal at mě natočí, nafotí bouřku, tak mě poslal fotky, videozáznamy deště a třískání blesků... Ale nalijme si sklenici čistého vína...Tohle jsme přece nikdy neviděli v pořadech o stormchasingu, tam přece lidé fotí zvláštní monstrozní oblaka ještě PŘED NÁSTUPEM DEŠTĚ...Nenechte se mistifikovat, rozhodně to není tak, že je to možné jen v USA...I v Evropě, v ČR můžete nafotit podobné úchvatné scenerie. Ano tornáda jsou tu méně častá, nebo přinejmenším rozhodně zatím slabší intenzity než v Tornádové aleji v USA.

Bouřka se NELIŠÍ ve chvíli kdy už natáčíte její působení, pustošení, záznam působení, síly deště, krup patří také do souboru záznamu bouřky, ale nejpodstatnější částí pro úspěšný lov bouřek je natáčení toho co této fázi právě PŘEDCHÁZÍ...Zde zábry ze dvou různých bouří, jak je patrné z fotografií, není možné určit která je která, klidně by obě dvě fotografie mohly být z jedné a té samé...K tomu aby jste věděli, kdy je vyjít aby se vám podařilo bouřku zaznamenat ještě ve chvíli než dochází k působení deště, krup, větru musíte ovládat tzv. METEOROLOGICKÝ RADAR, umět z něho číst, znát dobře světové strany, mít základní povědomí o předpovědních modelech, interperetaci jejich výstupů, může to znít velmi složitě, ale není to zase tak těžké jak se může zdát...Bez těchto informací se vám nikdy nedostane komplexního pochopení sledování bouřek a nebude se vám tedy ani nikdy zcela dařit při jejich sledování.

Jak může vypadat bouře ještě před nástupem deště? Rozhodně nevypadají stejně, naopak některé mohou vykouzlit opravdu až děsivě krásnou scenerii, která za trochu snažení už stojí...Nemluvě v případě některých bouřek i přínosu vědě, když se vám podaří zachytit např. tzv. supercelu, tornádo či jiné netypické meteorologické jevy jejichž archivace, záznam skutečně může i pomoci ve zptětné analýze daných případů. Ale takový jev jaksi musí být zachycen a zaznamenán SPRÁVNĚ, jinak je to vlastně plýtvání časem a ve výsledku vás to může jenom demotivovat:

Ještě než přejdeme dál je důležité naznačit, že existuje několik typů nadšenců, kteří sledují počasí, ale základní i když zjednodušené rozdělení bych viděl následující:

1) Meteostaničáři 2) Umělci 3) Chaseři

Metostaničáři jsou lidé, kteří mohou o počasí vědět více či méně, ale v terénu je prostě nepotkáte. Dávají přednost sbírání dat z meteostanic, někdy svoje data poskytují i například ČHMU.

Umělci, jsou lidi, kteří o počasí prakticky nevědí vůbec nic a nepoznají ani rozdíl mezi bouřkou a slabým deštěm, ale počasí je jen fascinuje a nefotí s žádným vědecým záměrem, tedy cíleně zdokumentovat nějaký konkrétní jev, fotí jen pro svoji zábavu a často fotky ani nesdílejí na stránky určené pro sdílení fotek bouřek a nebezpečných meteorologických jevů.

Chaseři jsou lidé kteří samozřejmě mohou klidně meteostanici vlastnit také, ale věnují se přímo bud tzv. stormspottingu (což znamená že za bouřkami aktivně nevyjíždění, ale čekají na ně ve své vlastní lokalitě) Popřípadě stormchaseři, což jsou lidé kteří aktivně bouřky vyhledávají a vyjíždějí za nimi, někdy i desítky, stovky km, v USA jsou to i tisíce kilometrů. Popřípadě mohou kombinovat všechny tři varianty, meteostanici, spotting i chasing v jednom. Už jen k tomu aby jste se mohli stát úspěšným spotterem potřebujete ale znát poměrně hodně věcí ohledně fungování počasí, bouřek a dobře se vyznat v radarových datech, správně je interpretovat. Rozhodně tento "návod" nemůže nahradit aktivní sledování v terénu, ale může naprostým začátečníkům případně i pokročilejším lidem, kteří si nejsou stále ještě plně jisti v kramfelcích napovědět jak některé situace řešit.

Je důležité si rozmyslet která činnost je vám bližší a také si uvědomit,že stormspotting, stormchasing je poměrně časově a někdy i fyzicky náročná činnost, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že pokud člověk skutečně má zájem se něco dozvědět něco vidět, dokázat, tak není nic překážkou a dá se to zařídit, tak aby člověk podchytil zajímavé situace. Nebudu také lhát v tom, že to může být i nebezpečné, to zejména kvůli bleskům. Pravděpodobnost, že budete zasaženi bleskem je sice celkem malá, ale bouřky je obecně vhodné fotit v rovinatém terénu. Pokud žijete v kopcovité krajině, je dost možné, že sice můžete za rok narazit na více bouřek než kolegové z nížin, ale nečekejte příliž fotogenické bouřky. Obecně platí, že čím rovinatější terén tím větší šance na prudkou fotogenickou a nebezpečnou bouřku. O bezpečnostních zásadách bude ještě řeč v dalších částech.

Většina lidí zná například meteo model: ALADIN..A dokonce jsem se setkal s názorem, že aladin je vlastně radar (tedy že ukazuje reálně srážky jak skutečně budou v reálném čase)

Aby jste zjistili kde se aktuálně nacházejí bouřky musíte nejprve otevřít meteo radar viz: ODKAZ NA RADAR-KLIKNI

Otevře se vám okno s radarem, nejprve se podívejte dolů a vyberte možnost: navigační kříž-potvrdit a pak vyberte z před definovaných poloh vaše město, pokud ho nemůžete najít, vyberte nejbližší město které na radaru jde označit:

Dejme tomu, že jste otevřeli radar a vidíte něco podobného jako je na obrázku nahoře, nyní si rozebereme různé možnosti a situace a jak se v nich máte nejlépe zachovat aby jste co nejvíce zvýšili pravděpodobnost že vyfotíte něco zajímavého.

Ještě než přejdeme k modelovým situacím projistotu si ukážeme mapu ČR se zapsanými světovými stranami. Pamatujte: VŽDY SE POČÍTÁ SMĚR ODKUD KAM BOUŘE POSTUPUJE-je to stejné s větrem, když je vítr severní, znamená to že vane OD SEVERU K JIHU. Takže pokud jste z Prahy a míří bouře z oblasti Teplicka, pak jde bouře od SEVEROVÝCHODU. Lidé si to často pletou a špatně se jim to představuje, zvláště v terénu, proto je dobré, pokud si nejste jistí si ve svém okolí stanovit nějaké jasné body u kterých víte jakým směrem se nacházejí, to hodně pomůže v určování světových stran a poznáte tak, odkud kam bouře jde.

Pro čtení z radaru potřebujete základní povědomí o barevné škále, respektive co můžete očekávat když se k vaší pozici blíží ten daný radarový odraz. Upozornuji, že popis u barevné škály je zobecněný. Za svoji loveckou kariéru jsem se setkal s případy, které odporují tomuto rozdělení, ale pro základní povědomí je toto dostačující, ale i tak je nutné říci něco velmi podstatného, že pro zaznamenání zajímavých doprovodných jevů, oblačností apod. NEPOTŘEBUJETE nutně bouřku-tedy bleskově aktivní buňku. Každý kdo pozoruje bouřky déle vám potvrdí, že i tzv. přeháňky mohou někdy být fotogeničtější než bouřky s červenou odrazivostí (52 dBz). V počasí rozhodně neplatí, že čím vyšší odraz tím zaručenější struktura, fotogenuičnost, ale obecně se dá říci, že vše co je tak pod 28 dBz v až 98% případů už nesotjí za nic, natož za vyfocení, konkrétním příkladům a tomu co můžete na bouřkách, přeháňkách se taky budeme věnovat.

CO VLASTNĚ NA BOUŘKÁCH FOTIT A CO NAOPAK IGNOROVAT?

Myslím si, že princip jak číst a odhadovat z radaru je asi to uplně nejméně složité, takže k tomu se nebudu už vracet. Ted si ale řekneme co vlastně nás na bouřkách zajímá a kde to najdeme.

Fotografovat bouřku, která je už přímo nad vaší pozicí-tedy už prší nemá smysl, pouze v případě, že se projevuje nějak netypicky. Tím mám na mysli, nějak extrémně silný déšť, případně krupobití. Co se právě krupobití týče to je vhodné fotit kdykoliv i když promeškáte příchod bouřky-její nástup-to jak se přibližuje!!

Obecně ale za nejatraktivnější a o povaze bouřky někdy hodně vypovídající jsou tyto jevy, které fotíme, ještě před ukázkou fotografií řeknu jednu hodně důležitou věc, při dokumentaci bouřek moc NEZOOMUJTE..to může být někdy hodně na škodu, jen v případě, že bouřka vás například obchází, ale vy i tak vidíte pro ní nějaký netypický doprovodný oblak (např. shelf cloud). Ale i tak...se MUSÍ FOTIT BOUŘKA SOUČASNĚ SE ZEMSKÝM POVRCHEM!! Aby bylo možné odhadovat její mohutnost jak byl celý útvar velký. Snažte se zabrat celé čelo přicházející bouřky ne jen zazoomované její části. Ať vám přijde nějaká část na bouřce sebezajímavější NERISKUJTE přílišným zoomováním, aby jste zbytečně neznehodnotili celé pozorování a když už je to nezbytné, tak i při zoomu dodržovat pravidlo se zabranou částí zemského povrchu!

PŘÍKLAD:

Další pravidlo: JSTE NA LOVU BOUŘEK NE NA FOCENÍ PTÁČKŮ A KVĚTIN...Může to znít směšně, ale pokud skutečně chcete nafotit bouřku pořádně, musíte se věnovat BOUŘCE a ne odbíhat k focení kytiček apod věcí, samozřejmě že si můžete při čekání zkrátit dlouhou chvíli focením květů apod, ale berte na vědomí, že vám i tyhle fotky berou energii z baterie, takže pokud třeba nemáte náhradní tak zvažte zdali není lepší na romatnické momenty počkat radši až na slunečný den poté...

NEHÁZEJTE FLINTU DO ŽITA! NEPODCENUJTE SÍLU PŘEHÁŇĚK!
Někdy je lepší si radši počkat déle i když situace vypadá, že nakonec nebude k focení víc než jen stěna postupující vody...A ne vždycky co neduní-tedy není v pravém slova smyslu bouřkou musí být nefotogenické případně méně nebezpečné než bouřka sama. Ne zrovna malé procento tornád v Evropě je tzv. non-supercelárního původu. Supercely jsou zjednodušeně rotující bouřky, které se nejčastěji vyskytují v USA a tam produkují tornáda. V Evropě se s nimi setkat můžete také, ale ne malá část Evropských tornád, případně jen tzv. funnelů (oblačné ROTUJÍCÍ nálevky nedosahující zemského povrchu) se vyskytují právě I NA PŘEHÁŇKÁCH!! Ale ve většině případů jsou to přeháňky s vyšší radarovou odrazivostí, viz sekce s radarem výše, tak do 32 dBz (světle zelená až do žlutozelené)
FOTOGRAFIE PŘEHÁŇĚK-TEDY BEZ BLESKŮ A HROMŮ

VYRÁŽÍME NA LOV BOUŘEK

Vzhledem k tomu, že tento návod je určen hlavně obyčejným lidem se zde nebudu zatím zabývat metodami skutečného chasingu. Bude zde řeč o tom jak úspěšně zdokumentovat bouřku z vašeho okolí. Řekněme max v horizontu 20 km od vašeho bydliště, popř. pokud jste něke na cestách, výletě a nečekaně k vám dorazí bouřka.

CO POTŘEBUJE KAŽDÝ LOVEC BOUŘEK:

1) Minimálně jeden fotoaparát: I
Na značce ani kvalitě více méně nezáleží, můžete používat klidně modernější telefony, které už nyní mají schopnost fotit fotografie od 8 mpx a výše. Velmi často se můžete setkat s argumenty- lovců bouřek, že na správný lov potřebujete zrcadlovky a techniku pomalu za celoroční plat. Můj názor na tohle je ten, ze jde spíš jen o natahování kšand-vytahování stylem-my na to máme, vy ne. Takže takové věci neberte vážně a řidte se pravidlem• HLAVNĚ JEV ZDOKUMENTOVAT! Já například jsem zezačátku fotil starým fotoaparátem Kodak s kvalitou 5mpx a myslím si že by to ani nikoho nenapadlo, ba by to snad ani nepoznal. Důležité je vědět JAK A CO PŘESNĚ FOTIT. Takže k focení bouřek NEPOTŘEBUJETE VYDĚLÁVAT MILIONY! Hlavně potřebujete chuť, odhodlání ochotu se něco k tomu naučit a TRPĚLIVOST!

2) Náhradní baterie

Není dobré jít do terénu a mít ve fotáku jen jednu sadu baterií, případně jeden akumulátor, pokud vám to vaše finanční možnosti nedovolují si pořídit další akumulátor, tak poté to zohledněte při pořizování fotek a rozmýšlejte a nevyplýtvejte energii na počáteční fáze bouřky...aby vám pak nedošla štáva ve chvíli kdy se konečně zformuje nějaké fotogenické čelo bouřky!

Tohle je vlastně vše co potřebujete...ano čtete správně...pro ten naprostý základ vám to stačí, zde vypíši další věci, které by jste měli znát, ovládat či vlastnit. To doporučuji řešit pokud skutečně zjistíte že vás lov bouřek opravdu baví a že skutečně jste schopni něco pořádného vyfotit. Věřím že takřka každý se může stát dobrý fotografem bouřkových jevů, ale myslím si, že obecně lidé s dobrou fotografickou pamětí to asi mohou mít na začátku trošku jednodušší než lidé, kteří si tak snadno nezapamatují obrazy a vzhled oblaků které už viděli, těm může trvat delší dobu než si to zapíší do mozku. Nezoufejte pokud vám mraky zezačátku splývají do jednolité šedi a klidně si tento průvodce pročtěte klclině desetkrát a nebo vyhledávejte na internetu procházejte fotografie od lovců ze světa, z USA, pouštěte si videa na youtube. At vidíte jak se skutečně bouřky v terénu chovají.

Pro vážné zájemce doporučuji projít videa na youtube. tam zadat např tyto slova do vyhledávače:

supercell time lapse, supercell, wall cloud, skel' cloud, severe thunderstorm gewitter, stark gewitter, tornadic supercell, shelf cloud time lapse, szupercella superzelle, unwetter, heavy thunderstorm, bouřka, silná bouřka, derecho, derecho storn, bow echo, bow echo hne lapse, bow echo winds

Stejná klíčová slova můžete skusit zadávat do google, zejména do obrázků například:

"shelf cloud, wall cloud, húlava, tornadic supercell, hp supercell, cs supercell, lp supercell heavy thunderstorm, had supercell, bow echo, derecho, superzelle"

Například můžete také zkoušet napsat

superzelle germany 2007, superzelle germany 2006, supercell 2008, supercell Oklahoma

Aby jste si vyfiltrovaly různé roky a situace, fantasii se meze nekladou.
Možná někoho z vás překvapilo proč je tu vlastně většina věcí v angličtině případně němčině Je to z důvodu, že v rámci ČR nebylo tolik fotografií vyfoceno a zájem o bouřky je tu prostě zatím obecně menší. Takže pro skutečný náhled na chování bouřek v terénu doporučuji právě tato klíčová slova jako klíč k pochopení jejích chování, vzhledu, genezi apod. Já jsem nazacátku svojí kariéry právě timto způsobem si zapamatoval chovám bouřek z videí a pak mě to velmi pomohlo v mých začátcích.

Co dále potřebujete?

Základní posléze pokročilejší znalost editačních programů na PC I
(postačí Picasa,Photo filtre apod) Fotoaparát někdy může fotografie přepálit, ztmavit, rozostřit, prostě je nutná zpětá úprava fotek, doostření, vyladění barev a kontrastu Není dobré se spoléhat jen na oficiální předpovědi (např. ČT1) jelikož v ČR je metoda predikace bouřek dle mého názoru zatím relativně v "plenkách". Je to samozřejmě o mnoho lepší než před lety, ale stále si troufám říci a tím bych se opravdu velmi nerad dotkl nebo nějak znevažoval práci ČHMO, ale myslím si, že stále tady chybí nějaký komplexní pohled na skutečné chování bouřek a odhadu jejich vývoje, takže často vydávané výstrahy jsou buď podceněné a nebo naopak přecěněné. Takže nejlepší je metoda: Udělej si sám..ale o tom zde zatím psát nebudu protože je to poměrně složitý a dlouhodobý proces na který potřebujete základní až pokročilé znalosti z meteorologie. Pro vážné zájemce doporučuji si půjčit v knihovně například učebnici. Meteorologie (Kopáček/Bednář) a poté přejít ke konkrétním problematikám týkajících se bouřek k tomu už jsou zdroje vesměs jen v anglickém jazyce. Můžete dohledat na NOOA (Doswell. Thompson, Rasmussen apod)

Stativ (zejména na noční pozorování)
Pokud nemáte stativ najděte v terénu jakýkoliv pevný předmět. Velký kámen, sloupky, prostě cokoliv na čem by fotoaparát držel. Nejprve nastavte samospouši na 2 sekundy a pak nechtě běžet, protože bez samospouště by se vám fotografie mohla rozmazat už jen mírným otřesem při stisknutí spouště. Tohle se týká hlavně nočního focení.Videokamera případně jiný fotoaparát I Je dobré kombinovat focení s natáčením videí, pokud nemáte druhý fotoaparát, videokameru, snažte se vždycky udělat alespon krátké video kde zaberete celou strukturu, opět jak jsem psal i se zemským povrchem tak aby byla celá dobře vidět-z prava do leva-ne příliž rychlé trhané pohyby!

Tekutiny/ Jídlo

Může se stát že v terénu zůstanete i několik hodin A vzhledem k tomu, že ve většině případů před bouřkami je poměrně horko nepodcenujte zejména pitný režim. Jelikož je pro lov bouřek nejlepší otevřený rovinatý terén je dost možné že nebudete chráněni před přímým sluncem, nepodcenujte to!

Mobilní telefon:

Vždycky se může zejména při bouřce něco stát, a vy si budete muset přivolat pomoc popř. ho můžete používat, pokud máte mobilní internet pro sledování aktuální situace na radaru.





SHELF CLOUD

Shelf cloud-velmi často lineární oblačná struktura válcovitého tvaru nacházející se na PŘEDNÍ STRANĚ přicházející bouře. Před srážkovým pásme-tedy tzv. výtokem studeného vzduchu. Po jeho přechodu dochází k nárazovitému větru a nástupu srážek, deště, případně krupobití. Někdy se můžete setkat s názvy jako: arcus, arcus cloud, húlava, húlavový límec. Húlava-nárazovitý vítr nad 50 km/h právě po přechodu čela bouře. Právě shelf cloud je často známkou toho, že během přechodu můžeme očekávat silnější vítr.

JAK MŮŽE JEŠTĚ SHELF CLOUD VYPADAT:

Jak vidíte shelf cloud je poměrně variabilní oblak a není upině jednoduché pro začátečníka si zapamatovat to, JAK TO VYPADÁ PŘED JEHO VZNIKEM Pak často vznikají mylné představy o vyfocení shelf cloudu protže si lidé uloží do paměti, že shelf cloud je cosi lineárního vepředu Jenže ne všecko co se tvárí jako podélná čára před srážkami je skutečným shelf cloudem Největší problém je poznat, kdy shelf cloud vzniká, proto zde přiložím pár fotografií jak to NEJČASTĚJI vypadá před vytvoreaím výraznějšího shelf cloudu.

V této fáty rozhodně neodcházejte i když se může zdát že se bouřka "loudá", ono to rychle nabere vysoké otáčky...:-) Povšiměte si jakoby dělící čáry (červené šipky) pod ní už rýsující se SVĚTLEJŠÍ oblak, často velmi lineárního tvaru popř. jakoby roztrhaný, cárovitý, ale PODÉLNÝ pod touto dělící čárou. Sledujte okolí, je vítr v klidu? Je ticho? Co ptáci zpívají méně? Jak se chová zvěr? Sledujte situaci jako celek. To všecko vám pomůže se zorientovat. Používejte na lovu nejniternější instinkty, jako zvíře. Má to v sobě každý člověk a dá se to natrénovat!

Povšiměte si oblasi kam směřují sipky, pokud jste v terénu a vidíte jakousi svělou prosvítající oblast nacházející se jakoby nad temnou srážkovou stěnou, zároven vedle či nad tím temný věpr ve tvaru jakoby roztažené ruky, je to celkem časti první náznak že shelf cloud se může objevit tak do 25-30 min. Sledujte vítr, pokud pomalu až nenápadně mírně zesiluje a je není ani přiliž horký., ale ani chladný mám zkušenosti s tím. že to bývá příznakem. že bouře stále ještě žije a nezeslabuje, velmi často takový jev je právě před příchodem shelf cloudu.



SLEDUJEME PŘEHANKY

Sledování přeháněk-tedy oblačnosti BEZ BLESKOVÉ AKTIVITY. Je na jednu stranu bezpečnější na druhou vlastně složitější než sledování bouřkové činnosti. Protože odhadnout, která přehánka je vhodná na vyfocení je dost složité. A řekl bych, že tak na 50 přeháněk, připadá nejméně 40-45 které nestojí skoro za nic. Takže je to dosti "nevděčné povolání". Na druhou stranu musím říci, že jedny z nejlepších fotek a zvláštních případů. Případně až "tornadických struktur". Funnel cloudů (rotujících nálevek ve tvaru tornáda, nedosahujících zemského povrchu) Jsem zaznamenal právě NA PŘEHÁNKÁCH... Na začátek si řekneme, jaké přehánky nemá cenu sledovat vůbec. Je totiž zvláštní, že přehánkou lze nazvat jak modré odrazy z radaru, kdy max mrholí nebo se jen zatáhne, ale zároveň poměrně vertikálně mohutnou oblačnost dosahující někdy až do 7-8 km a přesto nemusí dojít k výskytu blesků a takovou oblačnost ač už silou a mohutností v ojedinělých případech si nemusí nic vyčítat s klasickou bouřkou, tak ji nazýváme též přeháňka.

Lineární přeháňky

Jsou to podélné zelené až do žluté barvy oblasti deště bez bleskové aktivity_ Na těchto liniích můžete relativně často nafotit poměrně mohutné struktury-shelf cloudy.Rozhodně stojí za pozornost a sledování. Obecně platí, že čím lineárnější odraz na radaru s VYŠŠÍ ODRAZNOSTÍ (barvou směrem k čercvenému spektru) Zvyšuje šanci na vyfocení fotogenické struktury!

Jaký typ přeháněk je v 99% zcela zbytečný fotit?
Viz ukázky na radaru. sou to většinou nekomplexní "roztahané" přeháňky nad větším územím.



FOTÍME SAMOSTATNÉ PŘEHÁŇKY-JEDNOTLIVÁ JÁDRA (Bouřky s nižší radarovou odrazivostí)

Tato oblast sledování přeháněk je asi hned po sledování supercel (rotujících bouří) nejsložitější pro správný odhad. A doporučuji se tím zabývat až po delší době, po nabrání více zkušeností z oblasti bouřek. Jedná se o sledování přeháněk bez bleskové aktivity, někdy vlastně i bouřek, ale obecně prostě SAMOSTATNÝCH JADER S ODRAZIVOSTÍ NIŽŠI NEŽ 52 dBz a s nulovou nebo jen VELMI SLABOU BLESKOVOU AKTIVITOU!

Sledujte radar, pokud zaznamenáte jednotlivé přeháňky s ojedinělými bleskovými výboji, zbystřete. Sledujte rychlost jejich pohybu. Mění rychle některé směr? Sledujte oblačnost ve vaší ()Masu, zdá se vám, že spodní oblačnost-nízká postupuje nezvykle rychle? Vál ráno poměrně silný vítr, který se během dne sklidnuje, ale přesto pozorujete rychle postupující oblačnost? Je teplota mezi 18-28 stupni? Pak je možné že to je situace na sledování těchto přeháněk.

Měl bych ještě zdůraznti,že za roky mých pozorovní se ani mě nepodařilo zcela proniknout do tajů tělde jevů a bohužel neexistuje 100% metoda na to, jak si být jistý, která přeb.ářka přinese něco velmi zajímavého. Osobně si myslím, že např. na republiku během přechodu takových situací připadá třeba 150 přeháněk za den, kdežto jen 5 z nich vyprodukují něco zajímavého. Takže budte připraveni, že vás podobné situace mohou mnohokrát zklamat, ale rozhodně je NEPODCENUJTE. Já sám za sebe mohu říci, že nejzajímavější případy jsem pradoxo.ě zaznamenal právě na těchto typech přeháněk a bouřek!

Záběr na odrazy z radaru (níže) zchycující jeden z nejpodivnějších případů. Nebyl zaznamenán ani jeden bleskový výboj, přesto přeháňka vyprodukovala poměrně mohutný funnel cloud, který připomínal svojí mohutností obrovské tornádo. Styk se zemským povrchem nebyl potvrzen, každopádně tato neuvěřitelná scenerie je důkazem, že stojí za to věnovat pozornost i přeháňkám!!



SUPERCELY A TORNÁDA

Sledování, focení, natáčení supercel je asi jednou z nejúchvatnější věcí které můžete během lovu bouřek dosáhnout. Supercely jsou zvláštním typem bouřek. Od ostatních druhů se liší tím, že mocný vzestupný proud živící všechny bouřky, je v případě této jiný tenhle rotuje a způsobuje rotaci celé bouřkové titulky. Dojde zde k vytvoření tzv. mezocyklony. V našich zeměpisných šířkách nejsou supercely zase tak vzácným jevem jak se může zdát. Ale asi ten nejhlavnější rozdíl je v tom že v Evropě alespoň zatím nejsou supercely odpovědné za výskyt tak ničivých tornád jako je tomu v USA. Ale i tak, když už se objeví nějaké ničivé tornádo, je i v Evropě ve většině případů vázáno právě na tzv. supercely.

Supercely ale nehorzí jenom výskytem tornád. Naopak jen asi 15-25% všech supercel i na území USA jsou tornadické. Zatím největším oříškem pro všechny metorology je určit přesně rozdíl, hranici mezi tím, která supercela bude tornadonosná a která ne. Již známe přibližné podmínky, které jsou pro rozvoj tornád nejvhodnější, ale i tak se objevily supercely s velice dobře vyvynutou mezocyklonou, zjednoduešně: rotujícím vírem vzduchu uprostřed bouře a přesto k rozvoji tornáda nedošlo, kdežto jiné naopak nespinovaly kritéria a přesto se tornádo i silné objevilo...Toto je zatím nedořešené tajemství na kterém ale usilovně pracují desítky, ba stovky vědců po celém světě. Nebezpečním jaké supercely přináší jsou ale také hlavně velké srážkové úhrny a ničivá krupobití. Takže jsou často spíše než za tornáda, zdopovědné za lokální povodně a velké škody na majetku způsobené prudkým krupobitím.

Predikace supercel je na jednu stranu relativně jednoduchá, alespon v rámci USA, i v Evropě existují různé metody, předpovědní modely, které naznačí kdy je šance vyšší a jsou situace, kdy je jejich výskyt prakticky 1.00%, ale stále není vy-řešen onen problém ohledně rozlišení tornadickyrch a nontornadickýcb. supercel. Pro tyto informace by jste museli dobře ovládat předpovědní modely, kterých je pro veřejnost relativně bodně Pro začátek vás odkáži na předpovědi meteorologické služby: ESTOFEX.org Tam najedete předpovědi v nichž je zohledněn i výskyt supercel pokud tedy je jejich výskyt očekáván v té dané vyzančené oblasti (pouze v anglickém jazyce)

Supercely se obecně dělí na 3 typy:

LP (Low precipitation supercell)

CS (Classic Supercell)

HP (High Precipitation supercell)

Se všemi těmito typy se můžete v Evropě i Čechách setkat, nejčastěji s HP supercelou. Každý z těchto typů supercel má jiné typické charakteristické vlastnosti určitelné z radaru, případně pomocí tzv. řezů, dopplerovských rychlostí apod.
Tyto data zpracovává ČHMÚ.

Na supercele se snažíme zachytit oblast zvanou, rain free base Kde se v pokročilejších fázích vývoje supercely může objevit poměrně mohutná oblačná ROTUJÍCÍ SNIŽENTNA. Nachází se v oblasti kde bouře "nasává"-tedy v oblasti VZESTUPNEHO PROUDU. U běžných bouřek jsme si říkali, že se zadní strana, či z boku bouřky nefotí, tam se zaměřujeme na čelo, ale u supercel právě toto pravdilo NEPLATÍ. Zde nás zajímá hlavně-jakoby boční strana-jižní, jihozápadní cíp-rain free base. Pod kterým leží wall cloud, což je oblak, který je spojený s výskytem tornád. POZOR-Sama přítomnost wall cloudu neznamená nutně, že se tornádo obejeví. Nechci vás moc mást, ale je nutné také zmínit, že wall cloud se může objevit i na silnějších bouřkách ne-supercelárního charakteru, proto si hlídejte jak již bylo řečeno v sekci osamocených bouřek/přeháněk jižní cípy i "non supercelárních" bouří. Protože i tam se může wall cloud objevit.

Wall cloud je jedno z největších chloub jakou se můžete mezi lovci pochlubit. Stejně jako sama supercela, je to taková pomyslná trofej, jedna z nejvyšších. Ale nutné je také říci, že supercely jsou skutečně jedny z nejnebezpečnějších bouří a můžete se v nich setkat s poměrně prudkým krupobitím, tak jako se to stalo například mě během sledování supercely v roce 2016, kdy mě zastihlo v otevřeném terénu poměrně silné krupobití. Proto zvažujte svoje možnosti, svou psychickou i fyzickou odolnost a snažte se těmto situacím vyvarovat včasným ukrytím, pokud ale dojde k situaci že se nemáte kde ukrýt, snažte si alespon taškou, rukama, mikinou krýt hlavu před nárazem krup. Většina krupobití netrvá déle než 10-1$ min, v našich podmínkách standartně skončí či dojde k zeslabení do 6 minut.

I v našich končinách se můžete setkat s tornádem. Většinou nedosahují takové síly jako v USA, ale ani tak není dobré je podceňovat. Pokud jste v terénu a zpozorujete některý z následujících bodů je TEORETICKÁ možnost, že bouře má potenciál pro vytvoření tornáda:

-Náhlá změna směru větru (směrem k bouři-"nasáváni)

-Létající předměty,větévky, listí směrem k bouři, či k nějaké sníženině -

Náhý prudký stáčející se vítr od bouře stáčející se většinou do prava směrem k wall cloudu

Velmi prudce rotující sníženina-wall cloud -funnel cloud (oblačná nálevka-chobot)

Silné krupobití (4 cm a více) poté jeden či více bodů vypsaných nad tímto

Pokud se tornádo dotklo země a jste v otevřeném terénu. Vyhledejte žlab, skryjte se zakrývejte hlavu. Tornádo může vystřelovat tzv. projektily velmi vysokou rychlostí-tedy i zrnko rýže může teoreticky být smrtelné. Pokud v zástavbě vyhledejte pevnou stavbu, skryjte se u nosné zdi. V nejstabilnějšim místě, které je obklopené jinými místnostmi. Co nejdál od oken-tříštění skla-projektily Pokud jste na silnici, rozhodné se před tornádem NESCHOVÁVEJTE POD SILNIČNÍMI MOSTY!!! Po mostem už zahyula spousta lidí, když je překvapilo tornádo které je z pod mostu vysálo a odhodil.), je to nejhorší místo pro úkryt! Pokud máte sklep pod zemí schovejte se do sklepa



POKUD ZAZNAMENÁTE NĚJAKÝ NEBEZPEČNÝ METEOROLOGICÝ JEV-SILNÉ KRUPOBITÍ (NAD 2 cm), TORNÁDO, SILNÉ NÁRAZY VĚTRU, BLESKOVÉ POVODNĚ APOD

Můžete svůj jev nahlásit do evropské databáze (ESWD).

UPOZORNUJI, nemá cenu hlásit jeden spadlý strom, dobře si rozmyslete, co stojí za nahlášení a co je nesmyslné, takže nabádám k selskému rozumu a schopnosti posoudit jaký jev je už hodný nahlášení a který ne.Nejlépe přidejte fotografie jevu a podrobněji se rozepište o jeho povaze, situace pak bude posouzena odborníky a můžete ve výsledku pomoci lepší představě o skutečném stavu a povaze nebezpečných meteorologických jevů na území EU.

ODKAZ NA DATABÁZI-KLIKNĚTE NA OBRÁZEK:



ZIMNÍ KONVEKCE / ZIMNÍ BOUŘKY

Rozhodně zima neznamená, že není co fotit. Naopak můžete leckdy nafotit ještě mohutnější fotogenické struktury i v zimě při -5 stupních. Ale připravte se poměrně spartánské podmínky. Jelikož pokud se skutečně v zimě setkáte jak já říkám se sněžným shelf cloudem. Očekávejte že po přechodu bude foukat vítr, který bude vytvářet poměrně nepříjemnou pocitovou teplotu, klidně i -151-20 stupnů... Největší nevýhodou zimní konvekce je skutečnost, že v zimě je brzy tma, takže je dosti těžké zachytit nějaké jevy za světla. Proto bud muíte fotit v v noci na dlouhou expozici, kde největší výhodu mají lidí bydlící v okolí Prahy, či jiných velkých měst (město poslouží jako nasvícení oblačnosti) A nebo se zaměřit na dobu, kdy je už trochu déle vidět, ale stále se můžete setkat se zimním typem konvekce-tedy sněžnými cumulonimby-bouřkovými oblaky.

Já osobně jsem zaznamenal bouřkové oblaky, shelf cloudy prakticky kdykoliv roztroušeně přez celou zimu, od Prosince až do dubna. Ale co se týče světla nejvhodnější je začít zaznamenávat ke konci března a na přelomu března/dubna. Tou dobou často chodí zimní bouřkové linie s přeháňkami s ojedinělými výbojia často také ukončují zimu a ohlašují nastupující jaro. Zimní bouřky narozdíl od těch letních jsou často vázané na TEPLOU FRONTU, tedy po přechodu takové fronty dochází k přílivu teplejšího vzduchu. Kdežto v létě je tomu naopak. Je to způsobené tím, že v létě je oceán chladnější než pevnina, kdežto v zimě je to naopak, pak teplé fronty jdoucí od oceánů přinášejí dostatek vlhkosti a někdy na tomto frontálním tepelném rozhraní často dochází k bouřkové činnosti, zejména v noci. V zimě se můžeme setkat s poměrně prudými větrnými bouřemi, jako byl například orkán Kyrill v lednu 2007, kde bylo zaznamenáno poměrně hodně blesků, ač některé detekované bleskové výboje byly způsobené pádem-explozí stožárů vysokého napětí.





NOČNÍ FOCENÍ

Dříve či později se vám při čatějším focení bouřek může stát, že vás potká noční bouře. Jak správě vyfotit noční scenerii? Noční shelf cloud, wall cloud apod? Potřebujete k tomu fotoaparát schopný nastavit expoziční čas minimálně na 4 sekundy, lépe 8 sekund a více. Očima můžete formující se strukturu vidět někdy relativně dobře, ale horší je to se zachycením na fotoaparát.

Počítejte s tím, že čím vyšší expoziční čast, tím přepálenější, bělejší fotografie může být. Dám vám příklad, pokud budete fotit velmi elektricky aktivní bouřku tak tam je lepší použít max 10-15 sekund, jelikož vyšší čas by mohl fotografii zcela znehodnotit.Počítejte s tím, že některé noční fotografie budete muset pak ještě upravovat v počítači. Výhodu pro focení v noci, méně elektricky aktivních bouřek mají obyvatelé z okolí velkých měst, kde město uměle nasvítí základnu bouřky a můžete tak zachytit i prakticky elektricky již neaktivní bouřku s mohutným shelf cloudem, relativně dobře.

Vždy fotíme bud ze stativu pokud ho nemáte tak jakémkoliv pevném povrchu. Po zaostření nastavíme samospoušť na 2 sekundy, aby stisk spouště nerozmazal fotografie. Se zaostřením v noci je někdy problém poznáte to například podle světel pouličních lamp:

Takhle může dopadnout fotografie velmi elektricky aktivní bouře na dlouhý expoziční čas- např. 30 sekund,
kdy udeřilo celkem 6 blesků

Naopak kratší čas 10 sekund zajistil dobré vykreslení struktury nočního shelf cloudu.

Počítejte také s tím, že v noci se můžete relativně často setkat s poměrně silným větrem, který vám může velmi znesnadnit focení-tedy rozkýve stativ či foták na nějakém podstavci. Poté se snažte vyčkat vždy na moment, kdy dojde na chvíli ke sklidnění větru, pak máte většinou maximálně 30 sekund na fotografii, blížící se další náraz větru uslyšíte tak 5 sekund předem, jako šum blížící se z dálky od horizontu.

Platí jedno pravidlo. V noci v našich zeměpisných šířkách jsou vlastně nejlepší podmínky pro rozvoj mohutných shelf clouů, struktur, jelikož stoupá tzv. Střih větru, který za běžných okolností je během dne slabší, což někdy napomáhá vývoji opravdu monstrozních epických bouřkových formací. Zde ukázka, že skutečně nutně nepotřebujete vždy příliž elektricky aktivní bouřku k tomu aby jste byli schopni zachytit noční monstrozní struktury celkem dobře, ale toto platí bohužel skutečně jen pro obyvatele v okolí velkých měst.